Firma se zabývá péčí o památkově chráněné historické objekty, kde je nutná odborná a kvalifikovaná přítomnost restaurátorů s licencí Ministerstva kultury České republiky. Nepostradatelnou součástí realizačního týmu jsou proto restaurátoři se zaměřením na kámen, štuk, sgrafito, nástěnné malby, kov, dřevo, skleněné výplně i vitráže. Při naší práci klademe důraz na použití tradičních materiálů a dobrého ručního zpracování. Vycházíme z historických receptur, které mnohdy odhalí materiálový průzkum dané památky. Při práci na historických objektech si připravujeme vlastní maltové směsi z uleželého vzdušného vápna s příměsí hydraulických a pucolánových složek. Na historických objektech vypadají přirozeně a živě vápenné barvy vlastní receptury z přírodních minerálních pigmentů, které preferujeme. Také veškeré nové prvky kovářské či truhlářské jsou vyráběny z vybraných materiálů přesnými řemeslnými postupy s ohledem na požadavky trvanlivosti a funkčnosti užívání, které jsou vyžadovány v dnešní době.
Želiv / 2019–2020
Klášter byl založen v roce 1139 Soběslavem I.. Po husitských válkách klášterní majetky obsadili místní šlechtici a roku 1467 je dostal čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy. Trčkové pak západní část kláštera přestavěli na tzv. Trčkův hrad a Renesanční dům. Obě tyto budovy prošly rekonstrukcí v roce 1906 vedenou Bóďou Dvořákem. Další drobné úpravy na budovách proběhly v 60. a 70. letech. V roce 2019 započala celková oprava Trčkova hradu a Renesančního domu. Předmětem prací byla zejména sgrafitová fasáda, která byla restaurována včetně nástěnných maleb do původní podoby. Rekonstrukcí prošel i střešní plášť Renesančního domu. Provedena byla i přestavba barokního krčku, kamenných teras včetně severní a jižní věže.
Vernéřovice / 2018–2019
Kostel dal vybudovat opat Otmar Daniel Zinke. Dostavěn byl roku 1720, ale vnitřní vybavení bylo dokončováno až roku 1722. V 19. století probíhaly opravy fasády, struskovými omítkami. Další rekonstrukcí venkovních omítek prošel v letech 2018-2019. Obnova těchto omítkovin nebyla možná v plném rozsahu z důvodu dožilého pojiva a značné odlučnosti od podkladu. Doplňované omítky byly prováděny dle barokní receptury a tvarosloví nalezeného ve fragmentech. Maltové směsi byly míchány z uloženého vzdušného vápna s přídavkem hydraulického vápna Otterbein a místních písků červené barvy – Jetřichov a Smířice. Omítka byla prováděna jako jednovrstvá, hlazená za čerstva, dřevěným nástrojem. Ve výplních polí pasivních ploch byla omítka s příměsí hrubého kameniva nanášena strukturálně vrháním. Barevnost byla obnovena dle dochovaných fragmentů teplého okru a lomené bílé. Barva byla míchána dle originálních receptur uloženého vzdušného vápna a kysličníkových pigmentů. Těmito barvami byly provedeny i sluneční hodiny dle dochované dokumentace technikou malby do čerstvé omítkoviny tzv. Fresco. Kostel je součást tzv. Broumovské skupiny kostelů.
Nové Dvory / 2018–2019
Hrobka sv. Kříže rodiny Chotků se společně s márnicí a dominikánským klášterem nachází na hřbitově v Nových Dvorech. Stavba představuje hodnotnou ukázku empirové sepulkrální architektury z roku 1829 podle projektu arch. Antonína Arche, podle některých pramenů od J. F. Jöndla. Rekonstrukce naší firmou byla provedena v letech 2018–2019.
Jeneč / 2018–2019
Budova bývalé poštovní stanice stojí na jižní straně návsi Jenče. Restaurována byla v letech 2018–2019. Stanice byla zřízena již v roce 1753 v první vlně budování státních (říšských) silnic za císařovny Marie Terezie a císaře Josefa II. Tato stanice nesloužila k doručování zásilek do Jenče a okolí, ale k přepřahání poštovních koní. Když dostavníky začaly jezdit po nové trase, přestěhovala se poštovní stanice v roce 1782 z Jenče do Středokluk. Jádrem areálu je poštovna s hospodářským zázemím a branou. Fasáda prošla úpravami v 19. století, od kterých se dochovala v poměrně dobrém stavu. Rekonstrukce fasády naší firmou byla provedena v tradiční technologii vápenné malty a vlastních vápenných nátěrů. Okrová barevnost vychází z poznatků restaurátorského průzkumu.
Jaroměř / 2018
Monumentální patrová neorenesanční budova z roku 1905-1906 od Ing. Františka Hellmana s nárožními rizality a s dvěma bočními křídly, byla opravována v roce 2018. Probíhalo restaurování omítek na atikových štítech. Stav štukové výzdoby i statiky štítu byl velice poškozen zanedbanou údržbou i neodbornými zásahy v 80. a 90. letech. Bylo nutné provést kompletní reprofilaci veškerých ozdob včetně statického zajištění táhly Helifix. Rekonstrukce fasády byla provedena v tradiční technologii vápenné malty s přísadou hydraulického pojiva Otterbein a vlastních vápenných nátěrů. Pískovcová barevnost vychází z poznatků restaurátorského průzkumu.
Kutná Hora / 2018–2019
Budova radnice z roku 1526, prošla další dostavbou a úpravou v barokním stylu v letech 1739 a 1769. Dále byla budova upravována v 19. a 20. století, kdy sloužila jako budova školy. Oprava fasády probíhala ve dvou etapách v letech 2018-2019, předmětem prací byly opravy fasádních ploch, okenních a dveřních truhlářských výplní, včetně kovových fasádních prvků. Bylo nutné provést kompletní reprofilaci veškerých ozdob včetně statického zajištění táhly Helifix. Rekonstrukce fasády byla provedena v tradiční technologii vápenné malty s přísadou hydraulického pojiva Otterbein a vlastních vápenných nátěrů. Okrová barevnost vychází z poznatků restaurátorského průzkumu.
Chotěboř / 2017–2018
Měšťanský dům číslo 194 je jediný, který si na náměstí dochoval svůj vzhled z doby před požárem v roce 1832. Původně renesanční dům byl přestavěný v roce 1812 do pozdně barokní podoby. Barokní štít je členěn pilastry s čabrakami a zdoben volutami. V horním obloukovém štítu je možno spatřit pekařský znak s letopočtem 1529. Restaurování vnější fasády bylo rozděleno na dvě fáze. Nejprve byly v roce 2017 zrestaurovány omítky na druhém patře a podstřešním prostoru. V roce 2018 dále pokračovaly práce na přízemí domu a na bočních stranách domu.
Lanškroun / 2017
Městská knihovna se v Lanškrouně nachází na náměstí A. Jiráska č.p. 142. Nárožní jednopatrový dům stojí v místech starší zástavby a svoji stávající podobu získal kolem poloviny 19. století. Původní klasicistní tvář ztratil v průběhu 60. let, kdy byly z plochy fasády odstraněny veškeré štukatérské prvky vyjma mezipaterní a korunní římsy. Rehabilitace fasády proběhla v roce 2017. Při obnově původní podoby objektu bylo vycházeno z historických fotek a dochovaných otisků na fasádě, rekonstrukce fasády byla provedena v tradiční technologii vápenné malty s přísadou trasové hydraulické složky Tubag a vlastních vápenných nátěrů. Šedobílá barevnost vychází z poznatků restaurátorského průzkumu.
Liberec / 2017
Hrobka Liebiegů se nachází na bývalém městském hřbitově v Liberci, kde je dnes vytvořen park Zahrada vzpomínek. Její obnova, vyjma nejvyšší části hrobky proběhla v roce 2017. Při restaurování kamenných i štukových částí bylo provedeno i nové oplechování, nápis na čelní straně hrobky byl nově vytvořen z pozinkovaných plechových písmen. Způsob opravy kamenných prvků byl po domluvě se zástupci Památkového úřadu zaměřen na konzervátorský přístup k památce.
Letohrad / 2017
V roce 2017 byl restaurován Empírový altán ve městě Letohrad. Altán se nachází v horní části zámeckého parku a byl postaven v 19. století v období romantismu. Stavba byla dlouhou dobu neudržovaná tudíž měla poškozenou konstrukci krovu, vnější i vnitřní omítky byly zničeny grafity. V rámci restaurování byl altán nově vydlážděn, konstrukce krovu byla vyměněna i s původním zastřešením a na nových omítkách byl proveden na žádost majitele anti-grafitový nátěr, z důvodu předchozího ničení altánu.
Jihlava / 2015
Fasáda městského obytného domu 1376/9 na náměstí Svobody v Jihlavě postaveného v roce 1900 prošla kompletní opravou včetně nátěrů a statického zajištění fasádních odlitků v roce 2015. Z důvodu velkého poškození fasádních odlitků muselo být přibližně 60 % odlitků vytvořeno znovu.
Rekonstrukce byla provedena jako poddodávka pro akademického malíře Pavla Procházku.
Čáslavice / 2015
Kompletní rekonstrukce vápenných omítek na Márnici v Čáslavicích proběhla v roce 2015. V době kolem roku 1200 byl v prostoru ohraničeném částečně dochovaným příkopem a valem založen románský dvorec. Nacházel se zde kostel a obytné stavení (torzo dnešní márnice). Pravděpodobně prošel objekt márnice největší stavební úpravou společně s kostelem v r. 1764. Budova byla opatřena barokní fasádou, tvar střechy byl během 18. nebo 19. století zjednodušen na pultovou střechu. Při rekonstrukci byly vápenné omítky provedeny jako jednovrstvé, tak aby podporovaly architektonické dělení. Omítky pasivních ploch byly strukturálně upraveny proškrabáním. Aktivní plochy – šambrány, nároží a lizény byly začerstva zakletovány vápnem.
Rekonstrukce byla provedena jako poddodávka pro akademického malíře Pavla Procházku.